Vědci předpokládají, že naše Slunce nám bude zářit ještě přibližně pět miliard let. To je skutečně dlouhá doba. Avšak to nebrání lidem v tom, aby nepřemýšleli, co by se stalo, kdybychom Slunce neměli. Samozřejmě přirozený cyklus naší hvězdy nepřežijeme. Ta se totiž nejprve promění v rudého obra, který pohltí i naši planetu, než se z ní stane sotva zářící bílý trpaslík. A něco takového bezesporu zničí veškerý život. Ovšem co by se stalo, kdyby například naše planeta opustila svou oběžnou dráhu, a vydala se na samostatnou pouť vesmírem? Případně kdyby Slunce prostě najednou zmizelo, v rozporu se všemi známými zákony fyziky?
Předpoklad je, že by zahynul veškerý život. Koneckonců bez Slunečního světla a tepla nemůže nic přežít, že? A právě zde dochází k mýlce. Jistě, naprostá většina života by vymřela. Avšak lidé jsou jedním z druhů, který by se eventuálně mohl zachránit.
Hlavním problémem by se stal nedostatek světla a především zima. Zapomínáme přitom však na to, že i Země sama vydává teplo, díky svému horkému jádru. Jistě, v porovnání s tím slunečním to není nic, avšak bude dostatečné na to, aby ho byl dostatek v hlubokých jeskyních, kde jsou například horké prameny a teplo nejvíce vyvěrá na povrch.
Jistě, je zde i otázka jídla. I tu však lze vyřešit. Existují organismy, například určité houby, ale i různé rostliny, které k životu nepotřebují fotosyntézu, nýbrž získávají potřebné živiny jiným způsobem. Tyto by se daly pěstovat.
Pokud jde o obsah kyslíku, tak vzhledem k tomu, že by se počet dýchajících organismů na Zemi drasticky snížil, by jej byl dostatek k tomu, abychom mohli i stovky let bez problému dýchat. A za tu dobu by si nás přitáhla jiná hvězda, takže proces fotosyntézy a výroby kyslíku by mohl začít znovu.
Ovšem toto jsou čistě hypotetické otázky, neboť k něčemu takovému zkrátka nemůže dojít.